Tradiční jídla o Velikonocích

Přichází krásný jarní svátek Velikonoce a pojďme se podívat, jak vypadají tradiční česká jídla v tomto období. Pokrmy jsou hlavně ovlivněny křesťanskou symbolikou a najdeme v nich souvislost s probouzející se přírodou. Probereme si jídla v závislosti na dnech od Škaredé středy, najdete tady i tradiční recepty upravené do nového kabátu. Období masopustu a tučnějších zimních jídel je už za námi. Popeleční středou začíná doba půstu, kdy se jedlo málo a hlavně bezmasá jídla. Musím ještě dodat, že dnes je půst více nazýván detoxikací a je spojen se střídmostí v jídle. Je jedno, jak tomu budeme říkat, ale čtyřicet dnů je vhodných k omezenější konzumaci jídla.

Od Škaredé středy už začínají jídelní zvyklosti spojené s Velikonocemi.

Škaredá středa - tento den mělo i jídlo vypadat nepovedeně, potrhaně. Často se připravovaly bramborové placky nebo bramboráky. Před podáváním se záměrně potrhaly, aby jídlo naplnilo tradici Škaredé středy.

Zelený čtvrtek – tento den se vařilo z jarní zeleně a luštěnin. Zelené polévky bývaly hlavně z kopřiv, špenátu, zelí a petrželky. K nim se podávaly škvarkové placky nebo pletence. Kočičí tanec byla oblíbená směs čočky a krup, která se zapékala s osmaženou cibulkou a majoránkou. Už i naši předci věděli, že právě majoránka jim pomůže, aby nenastal kočičí tanec v nich. Dobrotou bývala tento den pučálka. Je to naklíčený hrách, který se opeče na pánvi. K němu se přidá sůl s pepřem, nebo sladká varianta je s medem a rozinkami.

Velký pátek – byl spojován s celodenním půstem. Ne všichni ho však dodržovali. Pokud se něco jedlo, byla to hustá polévka s kysaným zelím, bramborami, fazolemi. V některých krajích se jedla i ryba, a pokud nebyla, pekly se bramborové placky ve tvaru ryby. Tento den se nepilo mléko a nejedla vejce.

Bílá sobota – po celých Čechách se jedla pečená velikonoční nádivka. Složení se místně lišilo, ale nejčastějšími složkami bylo nakrájené pečivo, maso, vejce, kopřivy, česnek. Na Bílou sobotu se pekl mazanec. Ten se většinou peče i dnes, jen dříve každý měl na svém povrchu křížek. Zajímavostí je i to, že mazanec se na Moravě často při jídle namáčel do vína.

Boží hod velikonoční – tento den byl spojen s velkou pohostinností. Peklo se maso, hlavně drůbež, skopové i jehněčí. V chudších rodinách, kde nebylo maso, se pekl beránek sladký. Tak byla dodržena tradice a ve všech rodinách byl pečený beránek. Dalším sladkým pečivem byly i pletené jidáše, jako symbol provazu pro Kristova zrádce. Oblíbenou sladkostí byly i boží milosti, které se smažily a obalovaly v cukru.

Velikonoční pondělí – asi každý si tento den spojuje s vajíčky. Nejinak tomu bylo i dříve. Barvená vejce se dávala koledníkům jako symbol jara a znovuzrození. V tento den se jedla vejce na všechny podoby – vařená, smažená, plněná. Co chlapci vykoledovali, se pak přidávalo do omáček, jako přílohy, dělaly se pomazánky.

Každá rodina má svoje tradiční jídla spojená s obdobím Velikonoc. My vám přinášíme recepty na beránka i mazanec. Bylo by škoda zapomenout některé pokrmy, které naši předci měli v oblibě. Vyzkoušet můžete náš recept na méně tradiční pučálku.

Autor: ing.Pavlína Ždárková, výživový poradce
15.března 2015