Tipy na tradiční jídla, co vařit na Velikonoce

Když se řeknou Velikonoce, většina z nás si z jídel vybaví asi především vejce, případně sladký mazanec nebo beránka. V české kuchyni ale existuje spousta dalších tradičních jídel, která se váží k jednotlivým dnům. Pojďme si je představit den po dni.

Škaredá středa

Je to tak, velikonoční vaření začíná už ve středu. Tradice velí, aby v tento den jídlo na talíři vypadalo co nejošklivěji a nepovedeně. Vznikl tak například trhanec, který možná znáte z rakouské kuchyně pod názvem Kaiserschmarrn.

Jedná se v podstatě o palačinky, jen do těsta vmícháte sníh z bílků, aby byly nadýchané, a rozinky namočené v rumu. Po upečení palačinky na talíři roztrhejte dvěma vidličkami na kousky.

Zelený čtvrtek

Jak už název napovídá, v tento den by nám na talířích měla dominovat zelená barva. Historicky se vařily především luštěniny a v kuchyni se používala jarní zeleň jako petrželka, mladé kopřivy nebo špenát. Podle pranostik se na tento den měl zasívat hrách.

Mezi tradiční jídla patří pučálka, což je vyklíčený hrách opečený na másle. Podává se naslano jen se solí a pepřem, případně i nasladko s medem a skořicí. Dalším luštěninovým jídlem je šumajstr – zapečené vařené fazole a kroupy s česnekem, majoránkou a osmaženou cibulí.

Na zelený čtvrtek se také pečou jidáše – sladké pečivo z kynutého těsta ve tvaru uzlů, které má symbolizovat provaz, na němž se Jidáš oběsil.

Mimochodem, věděli jste, že název "zelený čtvrtek" vznikl zřejmě zkomolením německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek)?

Velký pátek

V tento sváteční den na stůl nepatří maso, maximálně ryba. Kdo si rybu nemohl dovolit, upekl bramborové těsto ve tvaru ryby, případně nachystal polévku z brambor a kyselého zelí. Celkově bychom měli jíst střídmě, omezit alkohol a věnovat se rozjímání.

Podle lidových tradic se tento den otevírají hory s poklady, nemělo by se nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována a na rozdíl od zeleného čtvrtku by se nemělo nijak hýbat zemí.

Bílá sobota

Po hladovém pátku začínáme hodovat. V tento den se pečou mazance, dělá se velikonoční nádivka a začíná se s velikonoční výzdobou – pletou se pomlázky, barví vajíčka, a samozřejmě se důkladně uklízí celá domácnost :)

Boží hod velikonoční

Půst skončil, hodujeme naplno, maso je povoleno a tradičně se peče jehněčí. Kdo si ale maso nemohl dovolit, upekl jako náhražku sladké pečivo – tak vznikl pečený beránek, kterého známe dnes.

Velikonoční pondělí

Tento den se tradičně jedla vaječná jídla jako symbol nového života, třeba klasická vajíčková pomazánka nebo nádivka, ve které opět nesmí chybět něco zeleného.

Podle tradice muži ráno chodí s pomlázkami po domácnostech svých známých a šlehají dívky jako symbol omlazení. Ženy jim pak na oplátku dávají vajíčka. V některých oblastech Česka pak odpoledne chodí naopak dívky polévat mládence studenou vodou, opět jako symbol omlazení.

Ať už se rozhodnete z velikonočních zvyků dodržovat cokoliv, přejeme vám především klidné a veselé sváteční dny.