Lepek - pravda a mýty

Když byla před lety někomu diagnostikovaná celiakie nebo alergie na lepek, byl takový člověk doživotně odsouzen k poměrně chudé stravě zakládající se hlavně na bramborách a rýži. V dnešní době ale zažívá bezlepková dieta módní vlnu a okruh vhodných potravin se značně rozšířil.

Pod pojmem lepek se rozumí soubor bílkovin s navázanými sacharidy obsažený v obilovinách. Jak už napovídá název, lepek dodává těstu lepivost a pružnost. Téměř úplně se stráví ve střevě, zbyde z něj jen skupina látek zvaná gliadiny, z nichž jedna u celiaků způsobuje autoimunní reakci. Ta se projevuje všelijak, mezi nejčastější příznaky patří zažívací obtíže, slabost a u žen nepravidelná menstruace. Nemoc může propuknout kdykoliv.
Zdraví lidé s lepkem nemají potíže, ale spousta lidí si po vyloučení lepku ze stravy připadá lehčí a zdravější. Pravdou je, že v dnešní době ho spotřebujeme podstatně více než bylo dřív obvyklé, protože naše strava je jednostranná. Jíme především bílé pšeničné pečivo a teprve nedávno se znovu začaly objevovat plodiny, které se dříve pěstovaly běžně, například amarant (laskavec). Ty zpestřují stravu a mnozí se začnou cítit lépe. Protože je většina těchto plodin přirozeně bezlepková, snadno se nabízí názor, že lepek stojí za významnou částí našich zdravotních obtíží, i když to nemusí nutně být pravda. Zatímco příliš mnoho lepku může škodit, jako ostatně příliš mnoho čehokoliv, hlavní přínos bezlepkových potravin spočívá v jejich pestrosti. Například při pečení neuškodí občas nahradit pšenici jinou obilovinou, jako je bezlepková pohanka, případně do těsta přidat něco úplně jiného – takové mouky z luštěnin chutnají výtečně. A mají nižší glykemický index než obvyklá lepková bílá pšenice.
Tím, že se zamyslíme nad obsahem lepku v potravinách, se také zamyslíme obecněji nad tím, co jíme. Proto může dieta se sníženým obsahem lepku pomoct s hubnutím, ale lepek samotný nemá vliv na podíl tuku v těle.
I když většině lidí lepek skutečně neškodí, stojí za to zamyslet se, jestli ho potřebujeme tolik, kolik ho sníme. Nikdo se po jídle nechce cítit těžce, a určité rozumné omezení příjmu lepku nezpůsobí tělu žádné potíže. Naopak, spíše dostaneme možnost poznat nové chutě.